Únor 2013

Fucking life and beautiful dreams

19. února 2013 v 16:46 | Majkayela |  Zajímavůstky
Pro přežití v týhle divočině je třeba mít
1. hroší kůži nebo velký sebevědomí:
2. bandu přátel, kteří jsou stejně šílení jako vy
3. a alespoň 3 věci, které máte rádi, a které vám vždy pomůžou z nejhoršího
A nejlepším cestovním prostředkem jsou sny a představy.
Když je nejhůř mě, pustím si do sluchátek něco, co všechno ostatní přehluší, rozbalím si čokoládu a odmítám vnímat.
Prej je taky dobrý cvičení, protože u tehdy (když jste spocení a máte dost) se uvolňují enzymy (které jakoby působí radost).
Objetí někoho, koho máte rádi, dělá divy. A taková procházka někde, kde nikdo není (mobil si radši nebrat, ať vás nikdo neotravuje) je přímo zázrak na vyčištění hlavy. A pokud aspoň trošičku umíte fotit, není na škodu vzít foťák s sebou a zkusit udělat nějaký ty umělecký fotečky ;)
Jestli máte někdo nějaké další nápady jak překonat depku a jak se vyrovnat s tímhletím pitomým světem, pište do komentů. Ráda se přiučím :)


O čem je vlastně tenhle blog?

18. února 2013 v 19:04 | Majkayela |  Co je tenhle blog zač?
O čem je tenhle blog? Toť otázka! :D Ale určitě není myšlen jako deníček. Pokud k němu někdy nevědomky sklouznu, tak se omlouvám, ale nebylo to prvoplánové :D
Ale hlavně bych sem chtěla dávat některé své literární výtvory (které jsou většinou žánru fantasy nebo jsou jen tak neurčité), "charakteristiku" zpěváků, zpěvaček nebo skupin, které se mi vcelku líbí, občasné fotky, co se mi podaří vyfotit nebo obrázky, co se mi líbí, možná i nějaké ty citáty pro zpestření....Prostě různé věci podle různých zájmů a nálad :D
Pokud by jste měli jakékoliv komentáře (ať už pochvalné nebo kritizující) klidně napiště. Jsem připravena na vše :) Určitě se můj blog nebude líbit všem, ale někomu doufám určitě :D No, sami posuďte. It´s written in the stars...:D
Pááá, Majkayela. ;)

Tumblr_l7rp1lqlpi1qc63yeo1_400_large



528925_446883145383560_579657686_n_large

Záchvat shoppaholiků

17. února 2013 v 13:21 | Majkayela |  Nedefinovatelné
Ti shoppaholici byli dva. A nutně potřebovali ukojit svou touhu po žhavých módních novinkách a věcech. Museli to všechno vidět, vyzkoušet, posoudit, zkritizovat, utratit většinu svého kapesného, zazářit, být v eufórii....
A tak jsme se já a moje nejlepší šílená kamarádka vydali do Havířova. Hrozně jsme se těšili a cestou do Elánu (který nově nedávno přestavěli a dali tam náš oblíbený obchod) nám pochopitelně strášně hrabalo a všichni co byli nuceni projít kolem nás, si museli pomyslet, že jsme určitě něco pili. A pak jsme konečně uviděli ten náš oblíbený, slavný, docela levný a naprosto úžasný obchod= GATE. Už jen když jsme vyslovili jeho název, začali jsme se usmívat a výmyšlet, co všechno si koupíme. Strávili jsme v něm 2 hodiny, omrkli to všechno, zkritizovali a nakonec si i něco koupili. Endorfiny se prý "vyplavují" při cvičení, ale já myslím, že se u nás dvou tyhlety hormony štěstí objevili při návštěvě GATU :D Asi takhle jsme strávili celé dopoledne.
Odpoledně jsmě si to namířili do New Yorkru, CCC a Takka Fashion. Takko nás nijak nepřekvapilo, v CCC jsme samozřejmě slintaly nad většinou těch pěkně drahých bot, ale bohužel New Yorker (o kterým jsme měli dost vysoký mínění) nás zklamal. Za prvé: Ty ceny byly příšerné
Za druhé: To oblečení fakt za to nestálo, abychom utrácely takové sumy. Většina těch kalhot byla opravdu bizardního stylu a všemu kralovaly hlavně pastelové a razící barvy: Světlounce zelená, lososově oranžová a výrazně růžová. Asi to jediné se mi tam líbilo (tyhle barvy). A i hudba jim tam hrála příšerná. V GATU jsme na ní málem tancovali a v New Yorkru jsme si zacpávaly uši :D
Tudíž GATE výtězí na plné čáře a příště jedeme zas!
P.S: Psala jsem sice, že nechci z tohohle blogu udělat deníček. To platí pořád. Jen jsem se vám s tímhletím zážitkem musela pochlubit :D Prostě jen taková odbočka ;)
381945_420674277988339_1051344637_n_large


Oděv je jaksi tělem těla a lze z něho usuzovat na povahu člověka.

-Erasmus

Šaty mají být tak těsné, aby bylo vidět, že jde o ženu, ale přeci jen tak volné, že jde o dámu.

-N.N.

Vysoké podpatky vynalezla žena, kterou muži stále líbali na čelo.

-Christopher Morley

Šaty jsou jako zbraně, jimiž krásné ženy bojují a které, podobně jako vojáci, odhazují teprve tehdy, jsou-li přemoženy.

-Jean Paul

Móda je kolísání mezi touhou nosit to, co všechny ostatní, a touhou nosit něco, co nemá žádná jiná.

-Václav Dušek

Vzpomínky na Sicílii

13. února 2013 v 15:02 | Majkayela |  Obrázky, fotky bláá bláá blááá
Minulý rok v létě jsem navštívila úžasnou Sicílii a tak se s vámi chvi podělit o vzpomínky na ni ve formě fotek. Ale nečekejte, že to budou fotky od nějakého profesionála, jsou to pouze fotky se zážitky :D





Životy za okny

11. února 2013 v 19:06 | Majkayela |  Psáno mou fantazií
Achjó! Proč jenom nemůžu usnout?! Přemítám v duchu zatímco se obracím v posteli a skopávám ze sebe tu těžkou peřinu, pod kterou mi je hrozně teplo. Ve vedlejším pokoji, kde spí moje máma, je tma a ticho. No, alespoň někdo už pokojně spí. Pomyslela jsem si a posladila se. Hmmm, co tak budu dělat, abych ji nevzbudila, ale zároveň abych se neunudila k smrti? Ptám se sama sebe a jen tupě civím kolem sebe. Svůj pokoj už znám natolik dobře, že se nemusím bát, že by támhle někdo stál. Moc dobře vím, že to je jen obrys židle. Zvednu se na kolena, natáhnu se a rozestřu žaluzie. Pak si sednu na stůl a koukám do oken protějšího baráku. Sleduji kolik oken ještě svítí a jakým světlem svítí, popřípadě, jestli jsou vidět nějaké obrysy věcí. V jednom okně s modrými závěsy je světlo docela silné a tak svůj pohled zaměřím právě tam. Zajímalo by mě, jak je asi z protějšího domu vidět moje okno. No...třeba to jednou zjistím. Odtrhnu zrak od okna s modrými závěsy a bezcílně bloumám pohledem po tiché bílé krajině. Hele, ono zase sněží! Když se zadívám na lampu, která kolem sebe vrhá světlo, sněhové vločky jakoby tančí v té jemné záři. V okně s modrými závěsy zhasli, ale světlo se zanedlouho objevilo ve vedlejší místnosti. Koukám do toho druhého okna a najednou se tam objeví obrys postavy. Zpozorním a koukám se pozorněji. Vypadá to, jako by tam stál nějaký chlap a podepíral si hlavu rukama. Za chvíli se vedle něho objeví blonďatá holka hrozně podobná mě. Má i stejný vlasy. Na tu dálku to zas tak nejde poznat, ale ona má přesně tu samou splihlou ofinu jako já! Náhodou odvrátím hlavu a podívám se vedle sebe. Tam stojí stejný chlap (jako v protějším okně) a podpírá si hlavu rukama, které jsou na parapetě. CO TU DĚLÁ? KDO TO JE? ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ. I když mi mozek pracuje sebevíc, nic kloudného nevymyslí. Snažila jsem se nehýbat a trochu se uklidnit. Kouknu na protější barák a vypadá to, jako by mi ten chlap, co tam je, mával. Opatrně otočím hlavu a ON vedle mě pořád je. Dívám se po něčem, čím bych ho mohla praštit. Nic moc tu nemám, tak pomalu seberu sklenici, co mám na stole. Pozvednu ji, jako bych ho chtěla udeřit, a polohlasem se ho ptám: "Kdo jste? Jak jste se sem dostal?" On se na mě jenom otočí a začne se tiše smát. Nevím co mám dělat! Cítím jak mě něco tlačí. Mám se podívat, co to je, nebo radši ne? Co když se ten chlap o něco pokusí. Neměla bych začít ječet?

Můj návod, jak se nezbláznit z puberty

8. února 2013 v 15:57 | Majkayela |  Zajímavůstky
Puberta- slovo, které mnohdy omlouvá moje chování. Ale co když jsem prostě taková. A někdy si připadám, že je celej svět proti mně. Jenže já to zas tak neprožívám, protože mám asi nějakou tvrdší náturu. Když si moje nejlepší kámoška myslí, že kdyby ona spáchala sebevraždu, tak že já bych to na světě bez ní v pohodě vydržela, tak asi mě lidí vnímaj jako tvrdšího člověka. To je totiž něco jako moje maska. Moje ochrana. Můj štít proti všemu. Samozřejmě že brečím a mám city, ale zas tak strašně některý věci neprožívám. Jen je otázka kdy je to dobře a kdy špatně. Mimochodem jsem znamením Blíženec, tudíž mám dvě strany. Takže člověk nikdy neví ;) Ale abych se sama ze sebe nezbláznila, tohle jsou věci, které by mě měli zaručeně udrčet celkem v pohodě :D

1. Věrní přívrženci
- neboli mí přátelé, kteří jsou stejně šílení jako já a mají pro mě pochopení (tedy většinou :D)
2. Výstižná hudba
-když jsem naštvaná pustím si rock (většinou skupinu Sleeping with sirens), když jsem smutná pouštím si tomu
odpovídající hudbu, když mám dobrou náladu, zapnu si nějakou šíleně dobrou písničku, atd podle nálady ;)
3. Chocolate, cioccolato, chocolat, Schokolade
-ať už je to řečeno v jakémkoli jazyce, pořád to znamená to samé....moje milovaná ČOKOLÁDA :D
4. Četba pro všechny dny
-knížky, v kterých se dostanu do jiných dějů, světů a zápletek. Prostě vypadnu z reality, což mnohdy vítám
5. Slunce
-vždycky když vidím slunce, musím se zkrátka smát a mít dobrou náladu. Horší je však v zimě, kdy většinou k
nám slunce nezavítá moc často. Ale když je nejhůř, vzpomenu si na léto, kdy jsem byla na dovolené na
Sicílii a připomenu si ten pocit když jsem tvář nastavovala té zázračné energii a hned je to lepší. Když
nepomůže ani tohle, kouknu se na fotky nebo prostě čekám na dobu, kdy ke mně zavítají sluneční paprsky.
6. A samozřejmě členové rodiny
-hlavně tedy moje mamka, pokud jsme se tedy s někým z rodiny nepohádali a nemám na ně vztek. :)
Tak tohle jsou ty hlavní věci, co mě udržují naživu a nezblázněnou. :D